V historické době byla konzumace nápoje připraveného z těchto neobvyklých rostlin vyhrazena pouze pro náčelníky a muže s vyšším postavením ve společnosti. Věřilo se, že v těchto rostlinách dlí velmi mocný a silný bůh Mwatiktiki. Vysvětlení, proč byl tento nápoj vyhrazen pouze mocným, se skrývalo ve víře, že náčelníci a muži z vyšší společnosti jsou na rozdíl od ostatních lidí v úzkém kontaktu s tímto bohem. Časem se tyto striktní sociální rozdíly částečně obrousily, ale postavení ve společnosti stále hraje při popíjení kava-kava důležitou roli. Při obřadu popíjení kava-kava dostává první šálek nápoje nejváženější muž komunity. Následují ostatní sestupně podle jejich postavení ve společnosti.
Někdy se stává, že před příslušníky vyšší společnosti dostane přednost někdo jiný. Obvykle se dává přednost jedincům příslušejícím k jiné společnosti nebo pocházejícím z jiného prostředí. S výjimkou představitelů Presbyteriánské církve, která vedla a částečně stále ještě vede zarputilý boj proti užívání kava-kava, jež označuje za činnost urážející jejich pravého Boha, bývá všem ostatním cizincům, kteří navštíví ostrovy Oceánie, nabídnut šálek kava-kava. Když v roce 1965 navštívili prezident Lyndon Johnson s chotí Samou, byly jim nabídnuty šálky s kava-kava. Její Veličenstvo královna Elizabeth a další členové královské rodiny pili kava-kava při návštěvě Fidži, stejně jako Papež Jan Pavel II. při jeho návštěvě na Fidži v roce 1986. Pravidelně dostávají k ochutnání kava-kava velvyslanci, hodnostáři a úředníci nejrůznějších národností, kteří přijíždějí na návštěvu nebo k úřednímu jednání na ostrovy jižního Pacifiku. Konzumace kava-kava je neoddělitelnou součástí každodenního života této oblasti a zároveň je také nejdůležitějším činitelem pro fungování společnosti a shromažďování.
Ačkoliv mnozí přistěhovalci přicházející na Vanuatské ostrovy objevují v kava-kava prostředek napomáhající relaxaci a radosti, není možné to samé říct o vztahu ke kava-kava v minulosti. Mezi odpůrci tohoto nápoje byli těmi nejhalasněji křičícími hlasatelé boží spásy - misionáři Protestantské církve. Podle pohledu misionářů byla kava-kava překážkou, která zabraňovala zavedení Božích zákonů do země pohanů. V roce 1950 byly nesmyslné a marné útoky církve proti kava-kava zastaveny. Již nikdy se církev nevybičovala k tak nenávistnému boji. V současnosti se na Vanuatu věnují konzumaci kava-kava jak návštěvníci kostelů, tak domorodí obyvatelé, kteří pijí kava-kava jako výraz tradičních zvyků i jako způsob relaxace. Na obě tyto skupiny konzumentů působí kava-kava svými příjemnými účinky. Panovačná křižácká výprava církve proti kava-kava skončila. A kokosové skořápky mohou být pozvánkou ke každovečernímu posezení a odpočinku, stejně jako mohou být opět spojnicí na cestě k duchům a moudrosti předků.